|
rovníkový průměr Země |
12 756 km |
|
polární průměr Země |
12 713 km |
|
obvod poledníku |
40 008 km |
|
obvod rovníku |
40 075 km |
|
povrch Země |
510 083 000 knr |
|
plocha vod |
361 455 000 km2 |
|
plocha souše |
148 628 000 km2 |
|
objem Země 1 0 |
183 319 780 000 km3 |
|
hmotnost Země |
5,978 . 1021 tun (skoro 6 triliard tun) |
|
hustota Země |
5,5 g/cm3 |
nad kůrou je plynná atmosféra. Zemská kůra Země se skládá ze zemské kůry, pláště a jádra, je velmi tenká, pod oceány pouze 5-9 km, pod kontinenty 30-40 km, v místě velkých horských pásem až 80 km. Zemská kůra (viz obr. na této str.) je tvořena rozličnými horninami, kontinenty jsou tvořeny převážně granitem (žulou), oceánské dno bazaltem (čedičem). Pod kůrou leží až do hloubky 2 900 km plášť, jehož svrchní vrstva do hloubky asi 75 km tvoří s kůrou pevnou vrstvu nazývanou litosféra (z řec. lithos = kámen). Pod ní ležící astenosféra je do hloubky asi 250 km roztavená, hlubší vrstvy jsou opět pevné, tvořené horninami s vysokým podílem křemíku, hořčíku a železa. Vnější jádro je až do hloubky asi 5 150 km roztavené, vnitřní jádro (jadérko) je pevné. Jádro se skládá hlavně ze železa. Mohutné elektrické proudy, které jím protékají, udržují zemskou magneto-sféru, která nás chrání před účinky slunečního větru a nebezpečným zářením. Rozhraní mezi jednotlivými vrstvami tvoří diskontinuity, v nichž se mění směr a rychlost zemětřesných vln, jejichž studium tvoří hlavní pramen poznatků o nitru Země, které je přímému pozorování nedostupné. Mezi kůrou a pláštěm je to Mohorovičičova diskontinuita (Moho), mezi pláštěm a jádrem Gutenbergova diskontinuita (nejmenuje se po vynálezci knihtisku, ale po americkém seismologu!).